Cukrovka (diabetes mellitus) je onemocnění, na jehož vzniku se podílí řada faktorů a je způsobené absolutním nebo relativním nedostatkem hormonu slinivky břišní (insulinu). Insulin snižuje hladinu cukru v krvi a důsledkem jeho nedostatku je zvýšená hladina cukru v krvi, tzv. hyperglykémie. Cukrovka je poměrně časté onemocnění a vyskytuje se u obou pohlaví. Jeho léčba ve většině případů znamená nutnost celoživotního podávání insulinu.
Nejvíce ohrožena jsou zvířata středního a vyššího věku, z plemen pudl, jezevčík, špicovitá plemena, drsnosrstí teriéři a němečtí ovčáci. U koček je vyšší výskyt u barmských koček. Podstatně častější je cukrovka u nekastrovaných fen a kastrovaných kocourů. Rizikovým faktorem je také obezita. Trpí – li vaše zvíře některými hormonálními poruchami, především tzv. Cushingovým syndromem, popř. nadprodukcí růstových hormonů a nedostatečnou funkcí štítné žlázy, je rovněž ohroženo diatetem.
Primárně cukrovku způsobuje poškození tkáně slinivky břišní, kde se insulín produkuje. Je důsledkem autoimunitních onemocnění u psů a metabolického onemocnění (amyloidózy) u koček. Dále k němu může dojít po prodělaných zánětech a nádorových onemocněních slinivky.
Sekundárně je cukrovka vyvolaná nadprodukcí některých hormonů s tzv. diabetogenním účinkem, které vyvolávají rezistenci na insulín, t. j. účinek normálních hladin insulinu je slabý. Proto musí slinivka produkovat k udržení normální hladiny cukru v krvi víc insulinu a časem dochází k jeho vyčerpání. Nejčastěji to způsobuje nadprodukce progestinů z vaječníků u fen, nádory hypofýzy u koček, zvýšená hladina glukokortikoidů a neřešená obezita.
Při zvýšené hladině cukru v krvi dochází k poškození celé řady látek bílkovinné povahy, důležitých pro organismus, narušení látkové přeměny tuků, jejich rychlejšímu rozpadu a uvolnění mastných kyselin z nich. Přeměnou mastných kyselin vznikají v nadbytku ketolátky, které nemůže organismus využít a poškozují ho. Také je narušena funkce jater v látkové přeměně cukrů v krvi a sníží se využítí glukózy v ostatních tkáních. Tím má zvíře i přes nadbytek glukózy v krvi, nedostatek v buňkách a k zisku energie je třeba zvýšit štěpení tuků.
Vyšší hladina cukru v krvi zvyší hustotu plazmy, což má za následek úbytek tekutin v buňkách a jejich dehydrataci a poškození. Buňky sníží tvorbu bílkovin a následkem je ztráta tělesné hmotnosti, slabost, snížená funkce imunitního systému, zhoršené hojení ran, poškození buněk nervového systému, ledvin, stěny cév, sítice a čočky v oku. U neléčených stavů pak smrt zvířete následkem úplného rozvratu látkové přeměny.
Pes hubne i přes dostatečný příjem potravy a především víc pije a močí. Je snadno unavitelný, vyhledává chladnější místa, může trpět dlouhodobě onemocněním kůže, nebo mít zákal čoček. V pozdějším stádiu onemocnění se naopak projevuje nechutenstvím, apatií, zvracením a sníženým příjmem vody. U fen čaasto nastupují příznaky jako na konci hárání.
U koček jsou příznaky, s vyjímkou zákalu čoček, podobné jako u psa., navíc se mohou přidat nervové příznaky, např. prošlapování pánevních končetin, nižší napětí a úbytek svalstva atd.
Ihned vyhledat veterinárního lékaře, který na základě klinického vyšetření zvířete, vyšetření krve a moči, popř. doplňjících vyšetření stanoví diagnózu.
Drtivá většina případů se musí řešit injekčním podáváním insulínu 1x denně, úpravou krmného režimu a podáváním speciálních diet pro zvířata nemocná cukrovkou. Nekastrované feny je nutné vykastrovat.
Trpí – li zvíře souběžně jiným onemocněním hormonálního systému, resp. toto onemocnění je i příčinou cukrovky, musí souběžně podstupovat i léčbu této choroby, jinak by samotná léčba diabetu neměla dobré výsledky.
Neléčená cukrovka vždy končí smrtí zvířete následkem tzv. diabetické ketoacidźy nebo komplikací (selhání ledvin, infekce, atd.). Při správně nasazené léčbě a dobré spolupráci majitele s vet. lékařem se může pes i kočka dožít prakticky normálního věku (můj nejstarší pacient uhynul v 17 letech, léčil se 7 let, jiný v 15 letech po 6ti leté léčbě).
Časová a finanční náročnost. Důležité je přesné dodržování léčebného a krmného režimu ze strany majitele! V počátcích léčby jsou nutné časté návštěvy u veterinárního lékaře. U větších plemen psů je poměrně vysoká finanční náročnost kvůli ceně insulinových preparátů a speciálních diet.
Je nutné řádně dodržovat zásady správné výživy, nepřekrmovat, nepodávat krmiva zvyšující riziko zánětu slinivky břišní a zabránit vzniku obezity. Pokud k ní již dojde, poradit se s veterinárním lékařem, jak ji řešit. Nepočítáte – li s tím, že vaše fenka bude mít štěňata, je vhodné ji vykastrovat. Nepoužívat u fen i koček preparáty sloužící k oddálení říje a opatření směřující k zabránění nežádoucí gravidity řešit jiným způsobem.